Zpátky na seznam lekcí

Tři varianty studijních poznámek

Spousta školáků si bláhově myslí, že studijní poznámky je nutné používat až na střední škole. Kvalitní studijní poznámky v sešitech pomáhají stejně tak i žákům na druhém stupni základní školy. Výborní školáci mají stejně výborně vedené školní poznámky, ze kterých se učí daleko efektivněji a podstatně kratší dobu než jejich méně úspěšní spolužáci. Jsou-li ale studijní poznámky pro úspěšné žáky určitou výhodou, jsou naprostou nezbytností především u žáků, kteří trpí specifickou poruchou učení, které se říká dyslexie. Školák, který má kromě problémů v pravopisu ještě na druhém stupni základní školy potíže ve čtení, má vlastně jedinou šanci: používat k učení převážně vlastních poznámek ve školních sešitech. Dyslektik si totiž nemůže dovolit takový luxus, jako je technika letmého a skákavého čtení nebo obsahového a významového čtení.

První varianta – Přehledný zápis nejdůležitějších informací

První systém studijních poznámek, který většinou používají středoškoláci, lze nazvat systém nejdůležitějších informací. Je jedním z příkladů, jak můžete školní učivo při vyučování zapisovat a vytvořit si tak promyšlený a přehledný systém studijních poznámek. Můžete se v něm snadno orientovat, ale současně vás sám o sobě nutí k pochopení podstaty učiva a jeho nejdůležitějších částí.

Tip: Své studijní poznámky zapisujte do tří následujících sloupců:

A. hlavní myšlenky zapisujte do levého sloupce
B. ve střední části je vysvětlení a objasnění hlavní myšlenky
C. v pravém sloupci budou uvedeny doplňující informace a příklady

Žák, který sleduje výklad nového učiva, musí být schopen si rozdělit vyučovací hodinu na tři základní části a přesně si uvědomit:

  • Jaká je hlavní myšlenka nebo myšlenky vyučovací hodiny?
  • Která část výkladu je zdůvodněním, vysvětlením nebo doplněním hlavního tématu hodiny?
  • Co ve výkladu učitele lze považovat za příklad, který dokresluje význam nebo platnost hlavního tématu hodiny?

Jste-li schopni rozlišit tyto 3 části v průběhu vyučování, máte vyhráno, protože podobným způsobem si rozdělíte i váš školní sešit nebo poznámkový blok.

Druhá varianta – Systém dvou sloupců

hlavní myšlenky

Druhá varianta školních poznámek spíše vyhovuje žákům na druhém stupni základní školy. Je založena na poznámkách, které naopak zapisujete pouze do dvou souvislých sloupců. Stránku školního sešitu rozdělíte uprostřed svislou čarou na dvě přibližně stejné poloviny. Do levé části budete psát základní pojmy, hesla nebo otázky k probíranému učivu a do pravé části budete zapisovat běžný záznam školního výkladu učitele. Dolní levá část stránky je určena pro shrnutí učiva na dané stránce, které můžeme provést po vyučování při domácí přípravě a to několika krátkými větami.

Třetí varianta – Myšlenkové mapy

Myšlenkové mapy jsou třetí variantou studijních poznámek a používají je nejen středoškoláci a vysokoškoláci, ale i lidé, kteří působí v oblasti obchodu, průmyslu jako i vědečtí pracovníci. Myšlenkové mapy jsou technikou grafického znázornění určitých informací a vzájemných vztahů mezi nimi, kde informace jsou spojeny do systému logických celků.
hlavní myšlenky

Vztahy mezi jednotlivými informacemi jsou většinou daleko důležitější, než informace samotné. Tato technika je stejně použitelná, píšete-li nějakou slohovou práci, nebo když si děláte poznámky ze studijní literatury či školní učebnice. Snad každý, kdo píše poznámky do sešitu v podobě souvislého a monotónního textu, má většinou problémy, aby se v obsahu poznámek vůbec vyznal. První, co musí udělat, je, že si poznámky celé přečte, a teprve potom je schopen se v nich orientovat. Napsaný text může v některých částech barevně zvýraznit nebo podtrhnout základní pojmy a myšlenky.

Jestliže ovšem změníte systém zápisu do trochu jiné podoby, najednou uvidíte věci, které jste dříve ani vidět nemohli. Změna v systému zápisu studijních poznámek je vlastně podstatou a základním kamenem všech myšlenkových map.

Myšlenková mapa je vlastně graficky uspořádaný text doplněný obrázky s vyznačením souvislostí. Budete-li používat myšlenkové mapy při učení:

  • Začněte ve středu papíru hlavním tématem
  • Využijte obrázků, symbolů, kódů
  • Vyberte hlavní myšlenky a zdůrazněte je pomocí velkých a malých písmen
  • Využijte barev
  • Vytvořte si svůj osobní styl tvorby myšlenkových map, které mohou mít různou podobu

Když sestavujete myšlenkovou mapu, je daleko vhodnější:

  • nezačínat se psaním myšlenek hned na horním okraji stránky
  • psát myšlenky od středu k okrajům
  • uprostřed stránky budou zapsány základní myšlenky školního učiva a od nich se budou odvíjet další témata, myšlenky a příklady

Budete-li používat myšlenkovou mapu při učení, pokuste se řídit některými následujícími zásadami:

  • Nejméně důležité informace se budou nacházet na okrajích myšlenkové mapy.
  • Jednotlivé čáry, které budou navzájem spojovat myšlenky nebo školní témata, musí být jasně znázorněny.
  • Základní pojmy učiva je dobré psát VELKÝMI TISKACÍMI PÍSMENY, která zrakem okamžitě zachytíte.
  • V myšlenkové mapě se nesnažte spojit více než 4 základní slova nebo pojmy. Čím více pojmů a částí učiva totiž spojíte, tím více bude vaše mapa nepřehlednější.
  • Při práci s myšlenkovou mapou můžete používat i geometrických tvarů, abyste zdůraznili podobnost některých pojmů nebo jejich význam.
  • K zdůraznění podobných pojmů ovšem můžete stejně tak použít barevných tužek nebo fixů.
  • Snažte se používat myšlenkových map v co možná nejjednodušší podobě.
  • Jestliže myšlenkovou mapu zaplníte mnoha informacemi, stane se z ní po čase nepřehledná hádanka, ve které se nevyznáte.
  • Práce s myšlenkovou mapou bude vždy vyžadovat vaši tvořivost a fantazii.

Myšlenková mapa může mít řadu podob a můžete ji používat v řadě školních předmětů.

Nejčastější problémy při psaní studijních poznámek

V závěru si všimněte několika nejčastěji se vyskytujících problémů, se kterými se žáci a studenti při záznamu svých studijních poznámek setkávají:

1. Jestliže máte problémy soustředit se na výklad učitele, ale i se záznamem svých studijních poznámek z vyučování, potom se posaďte do přední lavice, abyste byli učiteli co nejblíže.

2. Jestliže učitel při výkladu přeskakuje z jednoho tématu na druhé, potom se snažte z jeho výkladu zachytit alespoň základní myšlenky a zbývající informace si doplňte s pomocí učebnice nebo doporučené literatury.

3. Jestliže učitel při výkladu učiva hovoří rychle a vy nestačíte zapisovat všechny důležité informace, potom musíte používat systém vlastních studijních zkratek. Při tomto zrychleném zápisu si ve svých poznámkách ponechte dostatek místa na doplnění, které provedete po vyučování.

4. Když se vám při výkladu nového učiva zdají všechny informace důležité nebo naopak nedůležité, potom si uvedenou část učiva musíte po vyučování najít v učebnici a její obsah i záznam svých poznámek v sešitě navzájem porovnat. Nepochopení výkladu nového učiva může být způsobeno i vašimi slabými znalostmi předchozího učiva, které na novou látku navazuje. V takovém případě se vraťte o několik vyučovacích hodin zpět a látku si zopakujte nebo se musíte předchozí nezvládnuté učivo prostě doučit.

5. Jestliže máte problémy s výslovností nových cizích slov nebo s technickou terminologií (např. s odbornými výrazy aj.), potom si nové názvy a termíny prozatím zapište do sešitu tak, jak je slyšíte, a jejich správnou výslovnost si doplňte po vyučování s pomocí slovníku.

Kvíz lekce č.8:

Následující kvíz ověří Vaše znalosti, nabyté v lekci č. 8.