Zpátky na seznam lekcí

Jak poznáte hlavní myšlenky v kapitole školní učebnice?

Hlavní myšlenky jsou většinou na začátku učebního textu, v tzv. záhlaví kapitoly. V následujících odstavcích jsou pak většinou uvedeny další, ale již méně důležité myšlenky, které podporují hlavní myšlenky uvedené na počátku textu. Smyslem doplňujících informací a příkladů je podrobnějšíhlavní myšlenky vysvětlení podstaty řešeného problému, objasnění vzájemných vztahů mezi jednotlivými pojmy nebo stěžejními částmi učiva.

Jaké jsou základní charakteristiky hlavní myšlenky a jak ji poznáme?

  • Hlavní myšlenka je zařazena téměř vždy na jednom ze tří míst odstavce. Buď je to první, druhá nebo třetí věta.
  • Většina ostatních vět v odstavci na hlavní myšlenku nějak navazuje. Vysvětlují její význam, uvádějí ji do vztahu k jiným myšlenkám a hlavní myšlenku rozvíjejí.
  • Další věty v odstavci obsahují příklady, které dokumentují platnost a význam hlavní myšlenky a její vztah k myšlenkám uvedeným v jiných odstavcích.
  • Poslední věta odstavce má často povahu souhrnu a opakuje hlavní myšlenku jinými slovy.

Při čtení urč. kapitoly v učebnici se především snažte sledovat, jak se autorovy myšlenky mění, jak přecházejí jedna v druhou a jakým způsobem autor učebnice uvažuje. Stejně si všímejte, na které myšlenky autor klade důraz a jak je zařazuje do jednotlivých odstavců učební látky.

Tady začíná vlastní kritické myšlení. Změny v myšlení autora učebnice a jeho přechod od jedné myšlenky k druhé můžete dobře poznat podle řady slov, která autor v textu používá.

  • Všímejte si například slov, které vyjadřují kontrast (např. ačkoliv, ale, ve srovnání s ...).
  • Některá slova sama sdělují, že čtenář začíná číst další odlišnou myšlenku (např. jiný, další, vedle toho, dále).
  • Při čtení textu si stejně tak všímejte čísel. Ta většinou označují údaje, data nebo pořadí, které výrazným způsobem dokreslují předchozí myšlenky o další informace.
  • Některá slova zdůrazňují význam hlavní myšlenky tím, že vás upozorní na její závažnost (např. slova jako zvláště, zejména, výrazně, významný).

Máte-li problémy nalézt hlavní myšlenky v textu, je dobré se řídit následujícími pravidly, která vám pomohou při rozlišování podstatných a méně podstatných myšlenek:

1. Otázka a odpověď

V odstavci textu se pokuste najít otázku nebo problém. Nejčastěji je najdete na začátku textu. Jakmile se vám podaří otázku nebo problém najít, pokuste se na ně odpovědět vlastními slovy. Obvykle sami najdete několik alternativních odpovědí nebo řešení, které autor učebnice čtenáři nabízí.

2. Názor a zdůvodnění

V některém z odstavců učebního textu najděte hlavní myšlenku (může jich být i víc), potom se snažte v následujícím textu najít podpůrné argumenty, které jsou zdůvodněním hlavní myšlenky. Při čtení se pokuste najít rozdíly mezi hlavní myšlenkou a jejím zdůvodněním.

3. Popis

Věnujte pozornost tomu, jak je nový jev nebo děj v učebnici popisován, zda se jedná o objektivní, morální nebo pouze o subjektivní popis. Při čtení si všímejte užívání přídavných jmen, která autor při popisu užívá. Podle nich totiž po čase snadno poznáte, zda je popis objektivně, morálně nebo subjektivně formulován.

4. Volné asociace

Asociace je volné myšlenkové spojení dvou i více pojmů. Někdy se stává, že studijní text není rozčleněn na odstavce. O to je pro čtenáře těžší, má-li v textu hlavní myšlenku najít. V takovém případě je vhodné, když si jednotlivé pojmy v textu zvýrazní formou anotace (tj. barevným zvýrazněním nebo podtržením slov) a nové pojmy si seřadí do nějaké myšlenkové (asociační) řady.

5. Chronologie nových informací

Při čtení učebního textu si stejně tak všímejte, jak je v textu užíváno dat, a jaké je jim přiřazováno pořadí významnosti. Často narazíte na slova jako: první - druhý - třetí nebo nejvýznamnější - nejdůležitější. Z těchto informací a jejich seřazení si pak můžete sestavit chronologickou tabulku hlavních myšlenek.

6. Objasňující odstavce

Některé odstavce, většinou v druhé polovině učebního textu, ovšem hlavní myšlenku postrádají. Není v nich sice obsažena, protože odstavce se snaží předchozí hlavní myšlenky vysvětlit s pomocí některých dalších argumentů, ale i příkladů.

7. Opakování

V učebním textu se často stává, že hlavní myšlenka se v kapitole několikrát opakuje. To je určitý signál pro čtenáře. Autor textu se opakováním snaží zdůraznit významnost myšlenek. Stejná myšlenka se ovšem může v textu objevit i za pomoci jiných slov nebo slovních spojení, a vaším úkolem je nenechat se zmást. Musíte poznat, že tuto myšlenku již znáte, že jste ji před chvílí četli například na předchozí stránce. Uveďme si malý příklad ve formě přirovnání: Život je jako růže. Život je jako kyvadlo. Život je jako plovoucí loď. Autor v těchto příkladech přirovnává život k různým často naprosto odlišným pojmům a opakováním zdůrazňuje základní pojem (život), který se snaží vysvětlit z různých hledisek a možných úhlů pohledu.

Kvíz lekce č.6:

Následující kvíz ověří Vaše znalosti, nabyté v lekci č. 6.